Kontrola věku

Tyto stránky jsou určeny osobám starším 18ti let a výhradně odborníkům a podnikatelům v oblasti výroby a prodeje střelných zbraní a střeliva a vlastníkům zbrojního průkazu nebo zbrojní licence.
Stránky obsahují materiály o zbraních a střelivu a bojových sportech.

Potrvdit

Wakizashi

front.post
front.public: 10. 04. 2019
time00-kopie

Wakizashi patří mezi speciální meče, jenž se používají při bojových uměních. Pochází z Japonska a používali ho především samurajové za feudalismu. Kdyby se měl trochu popsat jeho design nebo česky řečeno, jak vypadá, tak se jedná o mírně ohnutou čepel, laicky řečeno.  


 


Jelikož se nakouslo ostří - čepel, tak její velikost byla v rozmezí mezi třiceti až šedesáti centimetry. Jelikož se podobá meči Katana, tak se označoval jako o-wakizashi, případně ko-wakiztashi. Jejich vznik není přesně daný, spekuluje se o patnáctém, potažmo šestnáctém století, kdy se o něm už vědělo. Přezdívalo se mu záložní či pomocný meč. V bojích se touto zbraní nejčastěji stínala hlava.  


 


   


 


Dost často byl použit i k tzv. rituálním sebevraždám. Jméno Wakizashi je vlastně složenina - úplně přesně je to wakizashi no katana, což ve volném překladu znamená něco na způsob meče na něčí straně. To se dá celkem pochopit, protože když se bojuje s touto zbraní, tak obvykle při základním postoji je většinou na pravé straně svého majitele. Nebylo to ovšem dané od začátku, nýbrž od roku 1638. Tehdejší vládci Japonska, což byli, jsou a pravděpodobně i nadále budou císaři, se snažili regulovat typy mečů a tzv. sociální skupiny, jenž je mohou vlastnit. Tento meč měl však i jiné uplatnění.  


 


Pro mnohé samuraje nebo kohokoliv, kdo ho vlastnil, byl pro ně něco jako ochránce cti. Jako jeden z mála mečů ho samurajové nikdy neodkládali. Ani ve vlastním domě si ji třeba nepoložili mimo dosah, navíc ji měli u pasu čepelí nahoru, jen tak pro jistotu. Ovšem ani v Japonsku to není jen tak, jelikož abyste mohli vlastnit wakizashi, potřebuje mít zbrojní průkaz nebo pas, nadneseně řečeno. V podstatě se jedná o speciální kartu, jenž člověka opravňuje k tomu, aby mohl nosit wakizashi, ale i jiné tomu podobné meče. Od katany se to liší mimo jiné i velkostí, navíc se nejedná v postavení o hlavní meč.  


 


I wakizashi se skladuje stejným způsobem jako katana. Naučit se bojovat s wakizashi chce mnoho let tréninku, není to otázka pár dnů nebo měsíců. Cena wakizashi je velmi pohyblivá. Dá se koupit za pět tisíc, stejně jako za šedesát. Wakizashi je obvykle ručně kovaný a jednoruční. V Japonsku si dávali velmi záležet při jeho výrobě. Neexistovalo, aby zkorodoval neboli zrezivěl. V tom případě by mohl i kováře, jenž ho vyrobil, stihnout velmi tvrdý trest. Japonsko a celkově Asie je známá svým tvrdým přístupem, ale jinak by se to tam nedalo udržet, to je zase druhá stránka věci.


Foto © Depositphotos.com/vkovalcik