Kontrola věku

Tyto stránky jsou určeny osobám starším 18ti let a výhradně odborníkům a podnikatelům v oblasti výroby a prodeje střelných zbraní a střeliva a vlastníkům zbrojního průkazu nebo zbrojní licence.
Stránky obsahují materiály o zbraních a střelivu a bojových sportech.

Potrvdit

Z historie palných zbraní

front.post
front.public: 08. 03. 2019
time01

Nezastupitelnou součástí výzbroje armád a policie celého světa jsou  krátké palné zbraně, revolvery a pistole. Střelba z těchto zbraní je ale také oblíbenou sportovní disciplínou, vyzbrojují se jí i soukromníci a je to také oblíbená zbraň ve filmových gangsterkách. Jejich historie nemá příliš dlouhé kořeny, ale od té doby, co byl v Číně vynalezen střelný prach, začaly se zbraně, které jeho energii využívají, vyrábět  a rychle zdokonalovat.


 


Zhruba od 14. století jsou známé dlouhé zbraně. Zpočátku byly neforemné, těžko ovladatelné, špatně a pomalu se nabíjely a k jejich obsluze často nestačily ani obě ruce. Využívaly tzv. doutnáků a ke vznícení střelného prachu sloužil křesací kámen. Mnohem později, až v 16. století, byla poprvé vyvinuta zbraň , k jejíž obsluze stačila jen jedna ruka. Formálně je za jejího vynálezce považován Ital Camillo Vetteli. Ten,  údajně jako první, vyvinul tuto krátkou a lehkou zbraň původně pro jezdectvo. Zbraň nesla jméno pistole.


 


Stejně jako je sporný autor vynálezu, je ale sporný i vznik názvu. Původně se mělo za to, že pochází z odvozeného jména měst Pistoia, kde mistr Vetteli žil, ale může být také odvozeno od českého slova píšťala. Pistole byly zpočátku konstruovány na jeden náboj a nabíjely se hlavní, takže jejich obsluha byla složitá a při nutnosti rychlejší střelby byly značně nevýhodné. Tyto zbraně jsou nám dobře známy z romantických soubojů a soubojové pistole byl v historii zbrojařství pojem. Často se ve šlechtických rodech dědily z otce na syna a byly spíše rodinným šperkem než zbraní. Tomu také odpovídal jejich vzhled.


 


Takto konstruované pistole se nazývaly křesadlové. Název se odvozoval od křesadlového zámku, který vlastně vynález pistolí umožnil. V této podobě se pistole  vyráběly až do počátku 19. století, kdy byl vynalezen perkusní zámek. Název další krátké zbraně – revolver, je jasný. Je odvozen od anglického výrazu „revolve“ – otáčet se. Tím je dán i rozdíl mezi oběma zbraněmi, protože v zásadě mají  mnoho společných rysů. Jejich určení je stejné, používají se jako lehká, jednoruční nebo osobní zbraň. Liší se jen konstrukcí mechanismu. Revolvery mají náboje uložené v otáčivém válci. Tato konstrukční zvláštnost se ukázala jako velmi výhodná proti tehdejším pistolím. Nyní již není rozdíl tak patrný, protože vývoj dospěl až k samočinným pistolím, které se rychlostí střelby a nabíjení příliš neliší, ale před vynálezem perkusního zámku byl tento rozdíl markantní. Vynález perkusního zámku znamenal revoluci ve zbrojařství a podnítil velmi rychlý rozvoj zdokonalování krátkých i dlouhých palných zbraní. Konstruktéři sledovali hlavní cíl  a to bylo zvýšení rychlosti střelby, protože nic jiného nemělo větší význam. Přesnost a dostřel či kompaktnost tehdejších pistolí byly uspokojivé a vyvíjely se průběžně, ale rychlost se do té doby nedala ovlivnit. Nyní, po vynálezu perkusního zámku bylo možno zajistit rychlé a bezproblémové nabíjení a účinně zvýšit rychlost palby.


 


Z pistole se stal revolver, jehož bubínek se při střelbě otáčel a vysílal jeden náboj za druhým. Stačilo, aby střelec pouze natahoval kohoutek. Na trhu se začaly objevovat první revolvery Samuela Colta, které mu přinesly obrovské zisky a zbraň začali masivně napodobovat a dále rozvíjet v dalších státech si světadílech. Později se objevily tzv. pepřenky, což byly zbraně, které měly nejen otáčivé válce, ale i více hlavní. Tyto zbraně se objevily jen krátkodobě, protože neobstály v konkurenci revolverů. Rychlost střelby byla stejná, ale složitější byla konstrukce a údržba zbraně a proto rychle vymizely a zůstaly dnes jen jako rarita. Za rychlým rozvojem revolverů se snažily nezůstat pozadu ani pistole. Aby si zachovaly svůj standard, bylo nutno, i u nich, přizpůsobit konstrukci a rychlost střelby požadavkům doby. Ve většině případů byl uplatněn nejjednodušší princip automatiky a to je využití zpětného nárazu při neuzamčeném závěru a pevné hlavni. Pomalost střelby zpomalená nabíjením jediným nábojem byla odstraněna vynálezem zásobníků, které umožňují jednořadé nebo dvouřadé uložení nábojů. Staré typy měly zásobník uložen mimo rukojeť, což je již dnes velmi neobvyklé.


 


Dnes mají pistole zásobníky vyjímatelné a  uložené převážně v rukojeti. Každá zbrojařská firma se snaží, aby její výrobky měly nejen světový věhlas, ale také neopakovatelný konstrukční nápad, který by přilákal další zákazníky, ať už se to týká přesnosti, rychlosti, tvaru nebo konstrukce vnitřního mechanismu, ale také bezpečnosti, jednoduchosti obsluhy a údržby a celkového vzhledu. Rychlý rozvod zbrojařství v oblasti krátkých palných zbraní umožnil vznik různých rarit a odchylek od konstrukcí věhlasných firem a značek. Tyto zbraně mají pak nejen obranný charakter, ale také vysokou sběratelskou hodnotu.  


Foto © Depositphotos.com/twoelis